Francie 2017 - Normandie, Bretaň
Normandie, Bretaň
Článek popisuje výhradně naše osobní zkušenosti v daném regionu. Není vyloučeno, že v jednotlivých regionech mohou být odlišnosti a jednání s úřady nepříjemné. Neplatí pro Paříž, ta je specifická i z pohledu Francouzů 😊
Pojištění doporučeno vždy, kopie osobních dokladů a od auta nutné, zejména v případě okradení, lze pak snadněji získat náhradní doklady.
Francie obecné informace
Tak jak jsme to zažili my (nemusí vždy platit pro velká města a Paříž)
Francie je krásná a má co nabídnout. Bohatá historie, spousty památek, krásná příroda (hory, řeky, kaňony, moře, pláně), technické zajímavosti, zajímavé expozice, milý a přívětivý venkov, spokojené kravičky a ovečky a výborné jídlo a pití.
Francouzi milují festivaly - hudební a divadelní. Významné svátky se slaví ve velkém stylu. Např. dobytí Bastily, slaví se 14. července, a všude je zavřeno. Je potřeba s tím počítat, nic nekoupíte.
Francouzi mají svou zemi rádi a vláda podporuje lokální výrobky (např. v supermarketech lokální produkty jsou vždy levnější). Také přírodu chrání - je zde nesčetně národních parků a chráněných lokalit.
Obchody jsou v neděli a ve svátek zavřené, ale často pekař otevře na jednu hodinu pekárnu, aby si Francouzi nakoupili čerstvé bagety a další pečivo. Obecně, je pečivo od malých pekařů významně lepší než ze supermarketů. Ale bageta zgumovatí vždy 😊. Rozpečená z grilu, pečenky nebo z trouby je dobrá i druhý den. Francouz by to nejedl, ale hlad je nejlepší kuchař, a ne vždy je pekárna po ruce. Lokálně se druhy pečiva liší, existuje velmi mnoho druhů chleba a baget. Chléb je často na váhu a sladké pečivo, zejména drobné, také. Obecně je větší sladké pečivo poměrně drahé (2-3 EUR za kus), ale je vynikající.
V oblastech, kde se pěstuje ovoce a zelenina, je možné nakupovat u cest nebo přímo ze zahrady od pěstitelů.
Na ulicích není mnoho odpadkových košů. Je běžné, že se na ulici shromažďují pytle s odpadky. Nad ránem je technické služby sváží. Tak že je tu trošku nepořádek. Za to ale všude všechno kvete.
Restaurace mají zpravidla otevřeno od 12:00 do 14:00 a pak až cca od 18:30 až 22:00. Ve velkých městech to bude asi malinko jiné, ale my preferujeme venkov a malá městečka a tam je to přesné. Tak je potřeba na to myslet a vybavit se na cestu svačinkami. Jinak je člověk o hladu.
Jídelní lístky jsou obvykle pouze francouzsky, ale s Google překladačem se člověk dozví základní složení menu a vybere si. Obvykle jsou menu 2, 3 nebo i 4-chodová a jsou v cenových relacích EUR 25, 28, 35 a i více (ale záleží na oblasti, měli jsme i 3-chodové za 14 EUR a bylo to výborné). A dají se různě kombinovat. Nebo si lze dát jednotlivé jídlo. Výborná volba jsou Crepés, slané bretaňské palačinky (jsou dostání v celé Francii). Variant je mnoho a cena je v rozmezí od 6 do 12 EUR. Palačinka je dost sytá, i když na to nevypadá.
Trhy jsou tradiční součástí nakupování a jsou obvykle ve čtvrtek a v neděli, začíná se brzy ráno a v jednu je konec. A jsou velmi bohaté. Nakoupit se dá jídlo hotové, suroviny, ovoce, zelenina, ryby, maso, koření, sladkosti, oblečení atd.
Francouzi po ránu pijí kávu a pečivo si přináší s sebou z boulangerií (čti bulanžerí - pekáren). Je naprosto normální si ke kávě vybalit pečivo z vedlejší pekárny.
Lidé
Francouzi nespěchají, vychutnávají si volné chvíle a jsou obvykle k turistům vstřícní, rádi se baví. To že nemluví anglicky, není z nafoukanosti. Prostě anglicky neumí, ve škole není povinnost učit se jiný jazyk. Francie není Paříž (tam jistá povýšenost panuje, ale není osobní, vše co není Paříž je podle Pařížanů venkov J). I když lidé mluví obvykle pouze francouzsky, s úsměvem a trochou snahy se člověk prostě domluví, rukama, nohama a hlavně s úsměvem. Nikdo není dotčený, že neumíte francouzsky. Ale ocení, když francouzsky pozdravíte a poděkujete. Na venkově také není zjevná migrace (ta se podle všeho soustředí do velkých měst). Pokud je na vsi nebo malém městě někdo tmavší pleti, je to obvykle Francouz už kolikáté generace.
Stání, STLP a kempy
Ve Francii je zákon, který umožňuje stát všude, kde to není výslovně značkou zakázané, pod dobu 24 hodin. Tím se myslí opravdu stát, ne vybalit celou domácnost. Protože piknik je zde národní sport, tak je také běžné, že si člověk vyndá jídlo, křesílko a stolek a v klidu v klidu baští (samozřejmě na vhodném místě). Také je možno relaxovat a číst knihu a pak se sbalit a jet zase dál. Je potřeba koukat po značkách a zákazy dodržovat, ale jinak je to volné. Typicky se dá stát na městských parkovištích, na parkovištích u řek, jezer, pamětihodností atd. pokud není zákaz.
STLP jsou velmi časté, evidované v Park4night a vybavené servisním kioskem (poplatek za vodu se pohybuje různě od 2 do 4 EUR, kiosek zahrnuje možnost vylití WC, vypuštění šedé vody a natankování cca 100 l. pitné vody). STLP jsou často zdarma, ale některé jsou placené a i drahé (St. Michel 17,50 EUR - záleží na lokalitě).
Kempy - někdy to jinak nejde, kempy jsou srovnatelně drahé jako v celé Evropě. Byli jsme v kempu pouze jednou, v St. Malo, platili jsme cca 35 EUR, ale to jen proto, že kluk neuměl anglicky, pletl camper a tent a dítě nepočítal. Když jsem ho upozornila, že má chybu v ceně, mávl rukou a tak jsme platili za noc o cca 10 EUR méně.
Vodu lze často doplnit na WC na parkovištích, z pramenů v horách nebo pítek v městečkách. Také bývají pítka u sportovních areálů.
Dálnice, silnice
Transitní hlavní dálnice jsou obecně dost drahé, používá se mýtný systém, příliš jsme je nevyužívali. Na delší přejezdy jsou fajn 4proudé silnice, nejsou placené, za to jsou na nich kruháky. Vždy je značka, která upozorňuje na splynutí pruhů a snižuje se rychlost. Pozor ve městě na kruháku může být semafor pro přednostní projetí MHD. Francouzi nedávají blinkr při výjezdu z kruháku, naopak ukazují blinkrem vlevo pokud jedou po kruháku. Jak neukazují, znamená to, že kruhák budou opouštět. Ale někteří blinkr asi nemají. Chce to dávat pozor 😊. Na normální silnici mimo obec je rychlost max. 80, dálnice 130, obec 50 km/hod.
Odkaz na Rajče - fotky a mapa cesty
Fotky z naší cesty a link na mapu trasy (Mapy.cz) s čísly níže popsaných míst (čísla v textu odpovídají číslům v mapách, nepopsaná čísla jsou pouze průjezdní body).
https://6aci.rajce.idnes.cz/Francie_2017
Cesta
Mapa trasy - otevírání chvíli trvá, nutno vydržet!!!
30.6.
Vyjíždíme v 16:00. Cesta dobrá, zácpy jen v protisměru, kolem půlnoci parkujeme na STLP Erwin Hymer World, Wertheim, Německo (poslední místo - měli jsme štěstí).
1.7.
Zajímavá přehlídka obytek všeho druhu a typů. V 9:00 otvírají v Toppels Hausu (49.7716417N, 9.5866778E). Německá rarita, kde je dům, hausboat a loď vzhůru nohama a stojí to za to vidět, dát si kávu a prohlédnout si to celé.
Odpoledne dojezd do Arrasu (1), STLP a kemp, STLP zdarma (jednoduchá stání + kiosek na žetony zdarma), dochozí vzdálenost do centra, krásné měšťanské domy (Unesco), podloubí, Matyáš z Arrasu (stavitel Sv. Víta), možnost degustace piv (degustační menu - výběr z pivního lístku, velké, bohatě stačilo pro nás tři) + paštiky a sýry. Hudební festival, boží dívčí kapela, tančíme.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Arras
2.7.
Servis, snídaně, odjezd do oblasti Somme (bitva za 1.světové války) - dobré si k tomu něco přečíst, pohnutá historie, hodně pomníčků a udržovaných hřbitovů na památku padlých vojáků všech národností (1,2 mio. padlých). Cestou zastávka u Croixe du Sacrifice (2), zastávka ve Fricourtu (3), pěšky k pomníku - Lochnagarský krákter (4), bitva 1.7. musela být strašná, obrovské ztráty na obou stranách, všude kytičky, den před tím vzpomínková akce). Hodně náročné na psychiku.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_na_Sommě
Odjezd do Amiens (5) - parkujeme mezi paneláky normálně na parkovišti pro auta, kousek od centra. Je nás tam více. Krásná katedrála Notre-Dame (5), večer úžasná světelná projekce - deka nebo židlička s sebou vhodná), úžasné trojstranné hodiny, bohatě zdobené, muzeum Julese Verna (6) (navštěvujeme až druhý den, ale určitě nutné vidět), opět nutná degustace dalších 4 druhů piv, paštik, sýrů (zde ještě významný vliv Belgie), vafle s cukrem 😊
https://cs.wikipedia.org/wiki/Amiens
https://francie.svetadily.cz/clanky/Amiens-mesto-julese-verna
3.7.
Noc byla klidná, parkování zdarma, nikomu jsme nevadili ani my, ani cca 10 dalších obytek. Muzeum Julese Verna (6) (49.8877622N, 2.3017489E), hodně kytiček v truhlících, celkově centrum malebné. K snídani bageta a Camembert.
Dieppe (7) (49.9283067N, 1.0807567E) - sever Francie je typický velkým rozdílem mezi přílivem a odlivem, v přístavu mají stoupací a klesací pontony pro kotvení lodí, zkušební vylodění za 2.sv. války, Kanadské a Britské jednotky, velké ztráty (operace Jubilee 12.8.1942). Na příliv velký pozor, voda se vrací obrovskou rychlostí a silou a rychle stoupá, na pobřeží jsou vyvěšeny tabulky s časy, kdy se voda vrací. Někde hlídají i plavčíci. Nepodceňovat.
Cestou záplavy hortenzií a barev. Podle chuti jsme si zastavili a kochali, pozorovali pazourky ve skalách a také viděli ten fofr, jak se vracela voda - opravdu to budí respekt.
Fécamp (9) (49.7577728N, 0.3748908E), Alabastrové pobřeží, skály příkré a bílé - Chapelle Notre-Dame du Salut de Fécamp, pevnost
STLP pod Etrétatem (10) (v 2017 se tu budoval zřejmě kemp), zatím stání zdarma, oblíbená hospoda, plno aut. STLP bez servisu. Cestou jsme míjeli několik moc pěkných míst na spaní, ale foukal hodně studený vítr, tak jsme jeli dolů k moři. Místo bylo hezké pohledem od moře, ale výhled na moře nebyl pěkný. Ale byl tu klid. Stálo nás tu cca 10 aut.
https://www.valka.cz/518-Utok-na-Dieppe-Operace-Jubilee
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fécamp
https://cs.wikipedia.org/wiki/Étretat
4.7.
Etrétat (12) - bílé vysoké útesy, pasou se zde krávy a jeden býk, který se nechce uhnout z cesty. Budí respekt, ale pak se umoudřil. Nádherné výhledy, rackové, strašná výška. U pláže informace o pohybu vody, více než nutné zde sledovat, na pláž s oblázky se leze tunelem a při přílivu vše vysoko pod vodou. Impozantní skály v moři.
Le Havre (13) - po válce celé nově postaveno ve stylu 50.let, jednotná a moc pěkná architektura, Unesco. Most přes Seinu (ústí do moře) a je do kopce a z kopce. Stavba krásná a mýto stojí za to zaplatit. Jednak je to zážitek po něm jet a jednak to ušetří spoustu času, nafty a vůbec. Výhledy na řeku jsou také krásné.
Honfleur (15) - staré přístavní město, jak kulisa z filmu. Na nábřeží plno hospůdek, skvělá atmosféra. Ciderový, kalvádosový a nugátový obchod jak z pohádky. Milovníci mořských potvor neudělají chybu, když si zde dají večeři.
STLP je přímo ve městě, hned vedle přístavu se servisem. Dost aut, snadno k nalezení.
5.7.
Camembert (16) - malá vesnička a muzeum s parkovištěm, vstup pro 3 osoby byl za 10,50 EUR. Film o historii a výrobě, krásné kravičky všude okolo, v ceně ochutnávka tří sýrů, výborné. Dokupujeme další a pochutnáváme si. Určitě to stojí za to, ta drobná zajížďka.
https://www.maisonducamembert.com/en/
JUNO Beach (17) - chceme se jít koupat. To je na Francii také zajímavé. V této části je prostě moře přes den v čudu a pěkně daleko. Po mořském dně se prohánějí lidé na koních. Tak se projdeme, dno je velmi pevné (to byl důvod, proč zde bylo vylodění).
Arromanches Les Bains (18) - GOLD Beach, v celé této oblasti člověk naráží na výmluvné připomínky vylodění. Ani si neumíme představit, jak strašné to muselo být. Dobré je si k tomu něco nastudovat. Existuje spousta velmi dobrých dokumentů, které rekapitulují události a okolnosti. https://www.youtube.com/watch?v=zG_btGlZ9C4
https://www.youtube.com/watch?v=I9njljYhLDU
https://www.youtube.com/watch?v=DHVSi0MRfEI&t=38s
https://www.youtube.com/watch?v=ZwLhGpxW-Rw
Určitě stojí za to si tuto oblast prohlédnout, citlivější osoby toho budou mít po pár dnech nad hlavu, atmosféra války je zde intenzivní. Na druhou stranu se jedná o oblast s největší produkcí ústřic a je tu jedna hospůdka vedle druhé. Menu pouze francouzsky, tak že Google překladač se hodí. Dáváme Cider a jablečný koláč (tam ústřice nejsou 😊).
STLP + servis je kousíček za centrem u hřiště, moc pěkný, vedle je i kemp.
6.7.
Bayoux (19, 20) - město pěkné, ale my jsme sem vyrazili hlavně kvůli tapisérii. Zobrazuje významné údálosti odehrávající se ve středověku. Taková vyšívaná kronika. Co je velmi příjemné, že člověk dostane sluchátka a povídání je v češtině. Každý úsek tapisérie má číslo, a tak se podle toho plynule postupuje. Kromě tapisérie je zde i moc pěkné muzeum o patro výše s modely středověkých vesnic, loděmi a dalšími zajímavostmi. Určitě vřele doporučuji navštívit.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tapisérie_z_Bayeux
Pláž Omaha a Muzeum Overlord (21,22) - pietní místo, krásné a silné. Člověku tečou slzy jak hrachy, a to tam nikoho nemá. Ale když si jeden uvědomí, že zde padlo tolik mladých lidí. My jsme měli zážitek umocněný přítomností amerických veteránů, přímých účastníků a jejich rodin. Když pak začali hrát americkou hymnu, tak emoce vypukly naplno. Dá se také sejít dolů na pláž, kde je pomník. A pak je v hlavní budově ještě taková podzemní expozice se záběry z bojů. Přiznám se, že jsme to nedali. Popojeli jsme o kus dál a z posledních sil jsme se vypravili do muzea Overlord, Háňa už odmítla, je hodně citlivá. My jsme si návštěvu dopřáli a nelitovali jsme. Expozice výborná, vojenská technika obou stran, velmi interaktivní.
https://www.overlordmuseum.com/en/
Caramels D´Isigny (Isigny-sur-Mer: 49.3094622N, 1.1016839W) - na odreagování jsme potřebovali něco sladkého a toto byla výborná volba. Unikátní výroba karamelek, muzeum, ochutnávka a nákup. Mňam ty byly tak dobré.
Mont-Saint-Michel (25) - snažíme se dojet na večer, jednak kvůli zaparkování na místním STLP a jednak kvůli tomu, abychom byli u pokladny opatství ráno co nejdříve, než začnou jezdit davy turistů autobusy. Je nutno si uvědomit, že je to druhá nejnavštěvovanější památka ve Francii hned po Notre Dame v Paříži. Cestou zastávka u větrného mlýna Moulin de Moidrey (24), hned vedle je závodní dráha na dostihy koňských povozů. Už odsud je Mont-Sant-Michel vidět.
STLP u Mont-Saint-Michel je na parkovišti P8, stál 17,50 EUR. Je tam i kemp, na divoko nelze. Je tu možnost vylít WC a šedou vodu. Doplnit vodu nešlo. Je tu klid a STLP je příjemný. Kousek je pak zastávka autobusu, který pendluje do opatství. Tam se totiž jinak nedá, leda pěšky. Také lze na kole, ale ne až k opatství, kolo se po hrázi musí vést. My jsme si dopřáli prohlídku opatství z venku ještě večer, bylo krásně nasvícené. Opět jsou vyvěšeny cedule s časy návratu vody. Při odlivu se dá jezdit na kole i po dně moře, ale nesmí se jet daleko, jsou zde písečné bažiny, které člověka pohltí a nikdo ho nenajde. Všude jsou cedule, které je nutné respektovat. Vracíme se za tmy a vrací se i moře, na hrázi je bezpečno.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mont-Saint-Michel
7.7.
Mont-Saint-Michel - otvírají v 9:00, tak že už po osmé jsme na zastávce autobusu, je kousek od parkovišť. Autobus je zdarma a jezdí každou chvilku. Opatství se rozkládá na hoře, tak že když se vejde hlavní branou, tak se jde klikatými uličkami pořád nahoru až k pokladně. Chvilku to vezme, akorát otevírali. Vyfasovali jsme povídání a šli. Byli jsme cca desátí u pokladny. Bylo to fajn, prošli jsme si vše v klidu s minimem lidí. Prohlídka je pěkná. Na cestě zpět jdeme proti davům. Byli jsme opravdu prozíraví. Bavíme se tím, že prolézáme uličky, jsou malebné, krásné, ale nic nekupujeme. Je tu strašně draho. Např. kapučíno 4 EUR, pečivo od 5 EUR více. Svačinu s sebou nutné. Nepodléhat nabídce místních speciálních máslových sušenek, kousek dál jsou v každém obchodě za 1/3 cenu.
Jsou zde krásné výhledy a ochočení racci, kteří zdvořile užírají svačinu 😊.
Opatství se dá při odlivu celé obejít, je to cca 1 km, boty jako čuně, ale je to moc pěkné.
Opatství je na hranici mezi Normandií a Bretaní, chvíli se o něj tahali.
Překračujeme tedy pomyslnou hranici do Bretaně a míříme do Dol de Bretagne.
Zastávka u Menhir de Champ Dolent (26) - 120 tun, magické místo.
Nákup v Carfouru (Saint Malo) + praní prádla na parkovišti (4 EUR - prací prostředek už je obsažen), hned vedle je i sušička za 1 EUR, ale to jsme zjistili až doma když jsme dali nápis z fotky do překladače 😊.
Prádlo tedy vyprané, je nutné jej vysušit, tak zajíždíme do kempu v Saint Malo (28). Kempy jsou poměrně drahé, kluk neuměl anglicky, tak blbě rozuměl a počítal nás jako stan a dva lidi. Když jsem ho na to upozornila, tak už to neuměl opravit a nechal to tak. Ušetřili jsme cca 10 EUR. Vyšlo nás to na cca 18 EUR. Obecně tam byli velice milí, kemp moc pěkný, čisto, teplá voda bez omezení. Hned vedle krásná pevnost.
8.7.
Saint Malo je moc pěkné město, pláž rozlehlá, hodně se tam při odlivu piknikuje, hrají míčové hry. Dá se zde jezdit na kole. Je sobota a Francouzi piknikují ve velkém stylu. Je to příjemné. Taková pohoda. Historické centrum za hradbami (za války bylo hodně poškozeno, ale obnoveno v původním stylu, je krásné), kola necháváme zamčená ve stojanu a procházíme uličky. Posloucháme pouliční umělce, dáváme si koblihy a kafe. To je taková bašta.
Přesun směr Rothéneuf, plážička u cesty (29) - parkování na cestě u moře, je nás tam cca 15 obytek a pak osobáky, pikniky pokračují i v sobotu večer. Je zde travnatý plac a cesta k moři, kde se místní cachtají, jako by voda měla 30 stupňů. Má sotva 17 stupňů. Procházka kolem zátoky. Jdeme spát, Francouzi se veselí, ale nijak nás to neruší. Jsme utahaní.
9.7.
Přejezd po snídani do Rothéneuf (32). Parkujeme na parkovišti a čucháme něco dobrého. Po čuchu jsme došli až k pekárně. Ale ta je. Je tam kamenná pec, velké díže na těsto, na prkně vyskládané bagety a z druhé strany frčí prodej. Tedy to je taková dobrota, že si vystojíme frontu ještě jednou. Naproti otevřeli i lahůdkářství a dali jsme si pečený bůček i se šťávou. Jsme po obědě. Pak jsme si prošli městečko, pochodujeme po pláži, koukáme, jak Francouzi s kyblíky sbírají slávky na oběd a hledáme sochy vytesané do skály - Rochers Sculptés (31). Vysochal je tam místní abé Fouré v letech 1894 až 1910. Zobrazil výjevy všedního života v cca 300 sochách a bas-reliéfech. Některé jsou opravdu vtipné. Cestou od pláže jsme zjistili, že za prohlídku soch se platí malé vstupné, ale jak jsme šli po pláži, tak jsme to minuli. Tak jsme si koupili alespoň pohled.
Našli jsme cestou opravdu nádhernou kapličku Chapelle Notre-Dame des Flots (30). Panenka Marie je z alabastru a je tak nějak dojemná a křehká. Pak nás Jára nechal v Crepérii na kafe a dobrotu a šel si lehnout do auta. My koukáme na racky, pobřeží a strašně modré moře. Je tu fakt krásně.
Přílivová elektrárna přes řeku La Rance (33) - úžasná zajímavost, pro změnu technická. Parkoviště hned na břehu zdarma. Možnost vstupu (zdarma) do expozice, kde je vidět, jak elektrárna funguje, je vidět obrovský model turbíny, dokument o výstavbě a principu v aj, ale velmi srozumitelný i bez jazykových znalostí. Moc zajímavé. Venku ještě koukáme, jak zdymadlem projíždí plachetnice, máváme na lidi v jachtách a oni na nás. Taky mají takové obytky, jen na vodě.
Dinan (34) - STLP pod mostem, tohle město by bylo opravdu škoda minout. Platí se v automatu, poplatek byl ale jen přes den, na noc se neplatí. Hned jak parkujeme slyšíme dudy, tak jdeme podél řeky a tam je veselo. Odehrává se zde zápas na lodích - dvě lodi jedou proti sobě a muž na přídi s dřevcem se snaží sejmout soupeře na druhé lodi. To vše za všeobecného povykování a fandění. Taky se tu pohybuje Asterix, Obelisk a Druidové a je tu veselo. Večer klid.
10.7.
Dinan - středověké centrum, roubené domy ze 13.století, nádherné trsy kytek, uličky, krámky, keramické domečky jako konvice a v nich bydlí keramické myšky, kožené výrobky, obrázky. Cibule-hodinky, ale je zavřeno. Středověká hudebnice, která hraje na 5 nástrojů najednou, kupujeme CD, je skvělá. Věž vystavená na počest Anny Bretaňské, krásná vyhlídka a zvon. Procházka zahradami s výhledem na řeku.
Plévenon (35) - nádherný kamenný kostel, jen rychlá kochací zastávka a dobrota v pekárně. Pokračujeme na Cap Fréhel, všude cestou hortenzie. Stavíme na parkovišti (nesmí se tu spát) a jdeme se projít - všude kvetou vřesy a kručina, nádherné vysoké a divoké útesy, chodit se smí jen po cestičkách, celé je to chráněná oblast. Oči přecházejí - fialová a žlutá a modré moře. Fouká.
Vracíme se na STLP (36) se servisem. Stojí tu už pár obytek.
https://en.wikipedia.org/wiki/Cap_Fr%C3%A9hel
11.7.
Cap Fréhel - Grotte du Petit Fort (37,38), pěší tůra 15 km (nechali jsme auto na STLP a šli okruh, část po cestách po pobřeží, krásné výhledy na majáky, část vedla přes zemědělské usedlosti, všude typické kamenné domy s komíny ve štítových zdech).
Trégastel (40) - STLP pod závorou za 8 EUR, platí se kartou, servis, klid
12.7.
Trégastel (40) - poprchává a tak vyspáváme, je potřeba si trochu odpočinout
Rose Granit - na kolech, Ploumanach (39), kocháme se, dáváme jména zvláštním kamenům (jezevčík, mimozemšťan, prdel, zéva atd.), krmíme racky, krásný maják, celé pobřeží je opravdu růžové. Ve městě Ploumanach je plno restaurací, ale je tu fakt draho, máme vlastní svačinu. A je tu záplava hortenzií.
Odjezd do Park Asqueller (41) na STLP, terasovité místo s plácky upravenými pro obytky, bez servisu a zdarma. Kousek je hned moře. Jdeme ještě na procházku a sbíráme hromadu mušlí. Potkáváme jen pár pejskařů.
13.7.
Park Asqueller (41)- koupání v moři, moc pěkná pláž hned pod STLP, jen pro otužilé (17 stupňů).
Saint Antoine (42) - průjezdní bod, ale je tu krásně, kostel se schody na střeše a kytky všech barev a hortenzie mají obrovské kebule.
Plouezoch (43) - zastávka v pekárně, hned vedle kostela s mnoha zvony, výborná zastávka. To se nedalo odolat.
Cairn de Barnenezes (44) - světový unikát, náhodou objevená hrobka z doby kamenné. České povídání. Jedná se o důmyslně poskládanou hromadu kamení s pohřebními komorami, pěkné výhledy.
Guimilau (45) - kamenný kostel s vyřezávanými varhany a malovanými oltáři, takové pohádkové místo. Venku krásná kalvárie, artyčoky a kravičky, které na uvítanou hezky bučí. Chtěli jsme ochutnat artyčok, ale restaurace, která je speciálně vařila klasicky zavírala ve 14:00.
Cestou různě zastavujeme, kde se nám líbí. Spíš se kocháme, všude hortenzie nádherných barev.
Camaret sur Mer (49) - krásné přístavní město, pohřebiště lodí, kostel, architektura; parkujeme v kempu (spíš náhodou než záměrně, je to kemp zřízený městem, není tak moc drahý, ale není také nic moc). Ale potřebujeme udělat servis a odpočinout si, vygruntovat a spacifikovat i sebe.
Večer ještě jdeme na procházku k moři a malou prohlídku města. Koukáme na ohňostroj, druhý den se bude slavit pád Bastily, bude všude zavřeno.
14.7.
Camaret sur Mer (49) - po snídani znovu procházka městem, pláž, kostel Notre-Dame-Rocamadour (visí zde spousta lodí, je krásný), pevnost podle architekta Vaubana (naučná stezka), hřbitov lodí (normálně zrezlé vraky, které nikdo neodklízí). Francouzi piknikují, mají volno, my nemáme chleba 😊.
Pointe de Pen-Hir (48) - 3 obří skály v moři, voda vře a je to pekelné místo. Blbý tam spadnout.
Musée Mémories (50) - památník námořníkům a lodím potopeným v letech 1939-1945 a pevnost, dost zachovaná. Dovnitř jde jen Jára, my holky se spíš už jen kocháme a odpočíváme. Náročná cesta si vybírá svou daň.
Locronan (51) - a to je skutečná historická lahůdka. Celé město v původním středověkém stylu, krásně zachovalé, celé kamenné a plné kvetoucích hortenzií. Parkuje se před vjezdem do města na parkovišti za 4 EUR. Městečko je plné ateliérů, dobrůtek (čokoláda, pekárna), kostel, kavárničky a jedno naprosto úžasné knihkupectví. V tu ránu máme pocit, že jsme v zemi fantazie. Krámek má tři patra a kromě různých čarodějných potřeb a nahrávek hudby, obsahuje nádherné ilustrované fantasy knihy (víly, skřítci, elfové), jen ve francouzštině, být v Aj, tak si něco koupíme i když jsou opravdu drahé (ale každá je takové umělecké dílo). Městečko využívají často filmaři, aby ne, každou chvíli by se mohl objevit třeba rytíř nebo pirát 😊.
https://www.tripadvisor.cz/Attractions-g1055940-Activities-Locronan_Finistere_Brittany.html
Tréfeuntec - městečko, kde se dá zaparkovat hned u moře, je zde parkoviště a zřejmě by se tu dalo přespat. Ale my máme hlad, tak vyrážíme podél pobřeží a hledáme restauraci. Našli jsme pěknou, ale menu stojí 100 EUR a je požadován večerní oblek. No tak ten tedy nemáme. Nakonec nacházíme hotýlek Relais (48.1288761N, 4.2673156W), kde se můžeme navečeřet. A byl to gurmánský zážitek za 17,50 EUR na osobu s přídavkem skvělé a pozorné obsluhy. Odcházeli jsme spokojení, zamilovaní a budeme vzpomínat.
Po večeři přesun na doporučené místečko na spaní na divoko (52), a potkáváme Čechy 😊. No povídáme skoro do jedné.
15.7.
La Ponte du Van (57, 54) a La Ponte du Raz (55)
Jsou to místa vyhledávaná turisty, je to krásně, parkoviště se platí na La Ponte du Raz (6,50 EUR). Pěkné procházky, výhledy, majáky.
Mezi oběma útesy jsou pláže a poměrně teplé moře, tedy na místní poměry Atlantiku a super vlny. Tak že neopreny a půjčit prkno a už se jezdí. Večer se pak vracíme na La Ponte du Van, kde parkoviště slouží i jako STLP (57), je možné vylít záchod na veřejných WC a nabrat vodu. Také vyhodit odpadky. Myslí tu na nás. A také je tu klid. Cider a klídek 😊.
16.7.
Měli jsme štěstí, na La Ponte du Van (57) jsme měli včera krásné výhledy. Ráno tady padla mlha jak mlíko a nebylo vidět ani protější auto. Ještě jsme doplnili vodu a jedem do Quimperu.
Quimper (59) - městečko vyhlášené bretaňskou keramikou, je tam katedrála do zatáčky a hned vedle historická vyhlášená keramická dílna s hromadou talířů na fasádě. Keramika na nás opravdu drahá, ale krásná, jedná se o speciální techniky a vše je ruční práce. Tak si Háňa koupila alespoň pruhovanou čepici 😊.
Zkusili jsme Crapés, výborné, určitě stojí za to vyzkoušet a kupodivu jsou dost syté, bohatě nám stačila každému jedna.
Carnac (60) - 6000 let staré megality, člověk nechápe, jak je dokázali tak přemístit a postavit, pěší okruh, je tam sice plůtek, ale nijak neruší. Nedá se nic dělat, lidi by po kamenech lezli a zničili by to. K dispozici průvodce v Čj (milé). Cestou jsme našli pěkné místo na spaní - STLP (62), takové malé parkoviště, kde se dá evidentně spát.
Je horko, tak jedeme na poloostrov Quiberon (61). Zhruba v polovině se dá zastavit a vlézt na pláž. A vykoupat se. Voda teplá (opravdu teplá a klidná, plavu).
Na noc se vracíme na STLP (62), je tam 6 aut a my a je tam klid. Děláme večeři a spíme.
17.7.
Saint Nazaire (63) - na ponorku Espadon. Járovo přání, ale nadšení jsme byli všichni. Údajně prohlídka na půl hodiny a my ne a ne odejít. Diesel elektrická ponorka z doby konce 2.sv. války, tahle konkrétně tedy byla vyrobena až po válce. Všude písty, šoupata, málo místa, ventily, rozvody. Muselo tam být horko a určitě všude kapala voda. Jen blázen by tam byl. Je umístěná ve skutečných docích a je to úžasná podívaná.
https://www.leportdetouslesvoyages.com/en/visite/submarine-espadon/
Také velmi zajímavé jsou v Saint Nazaire suché doky na výrobu obřích lodí. Jedna tam zrovna stojí, je opravdu obří.
Je hodně znát, že jsme o dost jižněji, je strašné vedro, moře je v čudu a všude bahno. Jedeme o kousek dál k moři, kde je STLP (64) a současně hned i pláž a skála, která skýtá stín. Voda stoupá a člověk musí dávat pozor na skály, jsou ostré a s přílivem se schovávají pod hladinou. Celé odpoledne odpočíváme.
18.7.
Saumur - vinařství Louis De Grenelle (65) - prohlídka výroby šumivého vína, sklepy a ochutnávka + pro nedospělce hroznová šťáva. Všechno moc dobré, akorát v tom vedru je člověk hned na šrot. V pravé poledne 😊. Musí řídit Jára.
https://www.louisdegrenelle.fr/en/
Přesun k řece Loire a najednou se krajina dost mění. Hodně zeleno, hezké silničky, rovina, malebné. Proti divokému a rozeklanému a skalnatému pobřeží takové milé a kulaté.
Turquant (66) - troglodytická stavení. Vápencové stěny jsou zde na km podél řeky a jsou tak měkké, že se v nich daly vybudovat domky, kostely a všechno do skály. Vždy to má jen průčelí a zbytek je vybudován ve skále, jako jeskyně, ale impozantní, světlá a příjemná. Dokonce i dnes jsou obytné, často využívané na bydlení, také jako restaurace nebo ateliéry. Moc se nám to líbí. Také zakotvíme v jedné restauraci, kde sedíme venku na lehátkách a servírují nám pití na balíky slámy. Také zážitek.
Rigny - zámek Ussé (67) - cestou jaderná elektrárna (tam si toho asi nikdo nevšímá, ale my jsme z toho na větvi. Ano je za plotem, ale tak nějak u silnice a chladící věže vypadají jako kamenné (trochu bizarní). Dojíždíme k večeru, stojíme na parkovišti u zámku a nejsme jediní. Zákaz tu není a nikdo nás nevyhání. Zůstáváme na na noc. Navíc rozsvítí osvětlení na zámek a je malebný a pohádkový.
19.7.
Ráno uvažujeme o návštěvě zámku, ale ve dne nás tolik neoslovil, vypadá najednou nějak obyčejně a kousek jsou Villandry (68). Tam se jezdí kvůli zahradám. A ty jsou takové, že je nutné je vidět. Jsou prostě nádherné, nic takového jsme ještě neviděli. Obrazce, barvy, zákoutí, prostě jedinečné. Také jsem si tam koupila Číčáka s myšákem (mosazná ozdoba do zahrady). Zajímavé je, že na dnešní podobě má zásluhu Španěl Joachim Carvallo. Chodíme zde několik hodin.
https://www.chateauvillandry.fr/en/
Zámek Chenonceaux (47.3263986N, 1.0707889E; na mapě jako cíl) - zámek na řece, krásně koncipovaná vnitřní prohlídka, tištěný průvodce v čj, který navíc zajišťuje plynulý tok návštěvníků, tak že se nikdo moc nemotá a jde to tak pěkně pozvolna. Je tu moc pěkná zámecká kuchyně a výborný zlepšovák na otáčení grilu, důmyslný. Zahrady jsou krásné. Za války řeka Cher tvořila demarkační linii a tak se chodbou převáděli lidé z válečné zóny do bezpečné.
https://ee.france.fr/cs/discover/zamek-chenonceau
Bohužel toto místo je poslední na naší dovolené. Nyní nás čeká cesta domů. Ještě na parkovišti večeříme a v osm večer vyrážíme směr Paříž. Profrčeli jsme ji v noci a dojeli do Venizel (kousek za Paříží směrem k nám. A pak už jen jedeme a jedeme.
Doma jsme byli 21.7. ve dvě ráno.
STLP, spaní
Erwin Hymer World, Wertheim, Německo: 49.7731258N, 9.5800619E
Arras STLP + kemp: 50.2946675N, 2.7883869E
Amiens - mezi domy na parkovišti
STLP pod Etrétatem: 49.6545097N, 0.1518225E
Honfleur - hned vedle starého přístavu, nedá se přehlédnout: 49.4192261N, 0.2427172E
Arromanches Les Bains: 49.3390356N, 0.6258000W
Mont-Saint-Michel, P8: 48.60852N, 1.50603W
Camping de la Cité d´Alet (Saint Malo): 48.6362908N, 2.0288672W; www.ville-saint-malo.fr
Plážička a parkoviště cestou do Rothéneuf: 48.6808961N, 1.9850719W
STLP Dinan: 48.4541186N, 2.0383622W
STLP Plévenon (Cap Fréhel): 48.6616525N, 2.3476317W
STLP Trégastel: 48.8240414N, 3.4999650W
STLP Park Asqueller: 48.6814372N, 3.6346761W
Kemp Camaret sur Mer: 48.2766294N, 4.6069972W
Spaní na divoko kousek od Tréfeuntec: 48.1259892N, 4.2846706W
STLP La Ponte du Van: 48.0597747N, 4.7078589W
STLP Carnac: 47.5963817N, 3.0681708W
STLP Saint Nazaire: 47.2369583N, 2.3004475W, stání zdarma, kiosek na servis za 4 EUR, ale zrovna nefungovala voda, ale nabrali jsme vodu na WC u pláže
Rigny - zámek Ussé: 47.2496647N, 0.2904161E, voda se dala doplnit na veřejných WC o kousek dál
Venizel (u fotbalového
hřiště): 49.3655022N, 3.4041961E