Francie 2018 - jih
29.6. - 20.7.2018
Obecné informace
Francie je krásná a má co nabídnout. Bohatá historie, spousty památek, krásná příroda (hory, řeky, kaňony, moře, pláně), technické zajímavosti, zajímavé expozice, milý a přívětivý venkov, spokojené kravičky a ovečky a výborné jídlo a pití.
Francouzi milují festivaly - hudební a divadelní. Významné svátky se slaví ve velkém stylu. Např. dobytí Bastily, slaví se 14. července, a všude je zavřeno. Je potřeba s tím počítat, nic nekoupíte.
Francouzi mají svou zemi rádi a vláda podporuje lokální výrobky (např. v supermarketech lokální produkty jsou vždy levnější). Také přírodu chrání - je zde nesčetně národních parků a chráněných lokalit.
Obchody jsou v neděli a ve svátek zavřené, ale často pekař otevře na jednu hodinu pekárnu, aby si Francouzi nakoupili čerstvé bagety a další pečivo. Obecně, je pečivo od malých pekařů významně lepší než ze supermarketů. Ale bageta zgumovatí vždy 😊. Rozpečená z grilu, pečenky nebo z trouby je dobrá i druhý den. Francouz by to nejedl, ale hlad je nejlepší kuchař, a ne vždy je pekárna po ruce. Lokálně se druhy pečiva liší, existuje velmi mnoho druhů chleba a baget. Chléb je často na váhu a sladké pečivo, zejména drobné, také. Obecně je větší sladké pečivo poměrně drahé (2-3 EUR za kus), ale je vynikající.
V oblastech, kde se pěstuje ovoce a zelenina, je možné nakupovat u cest nebo přímo ze zahrady od pěstitelů.
Na ulicích není mnoho odpadkových košů. Je běžné, že se na ulici shromažďují pytle s odpadky. Nad ránem je technické služby sváží. Tak že je tu trošku nepořádek. Za to ale všude všechno kvete.
Restaurace mají zpravidla otevřeno od 12:00 do 14:00 a pak až cca od 18:30 až 22:00. Ve velkých městech to bude asi malinko jiné, ale my preferujeme venkov a malá městečka a tam je to přesné. Tak je potřeba na to myslet a vybavit se na cestu svačinkami. Jinak je člověk o hladu.
Jídelní lístky jsou obvykle pouze francouzsky, ale s Google překladačem se člověk dozví základní složení menu a vybere si. Obvykle jsou menu 2, 3 nebo i 4-chodová a jsou v cenových relacích EUR 25, 28, 35 a i více (ale záleží na oblasti, měli jsme i 3-chodové za 14 EUR a bylo to výborné). A dají se různě kombinovat. Nebo si lze dát jednotlivé jídlo. Výborná volba jsou Crepés, slané bretaňské palačinky (jsou dostání v celé Francii). Variant je mnoho a cena je v rozmezí od 6 do 12 EUR. Palačinka je dost sytá, i když na to nevypadá.
Trhy jsou tradiční součástí nakupování a jsou obvykle ve čtvrtek a v neděli (místy mohou být i v sobotu), začíná se brzy ráno a v jednu je konec. A jsou velmi bohaté. Nakoupit se dá jídlo hotové, suroviny, ovoce, zelenina, ryby, maso, koření, sladkosti, oblečení atd.
Francouzi po ránu pijí kávu a pečivo si přináší s sebou z boulangerií (čti bulanžerí - pekáren). Je naprosto normální si ke kávě vybalit pečivo z vedlejší pekárny.
Francouzi nespěchají, vychutnávají si volné chvíle a jsou obvykle k turistům vstřícní, rádi se baví. To že nemluví anglicky, není z nafoukanosti. Prostě anglicky neumí, ve škole není povinnost učit se jiný jazyk. Francie není Paříž (tam jistá povýšenost panuje, ale není osobní, vše co není Paříž je podle Pařížanů venkov J). I když lidé mluví obvykle pouze francouzsky, s úsměvem a trochou snahy se člověk prostě domluví, rukama nohama a hlavně s úsměvem. Nikdo není dotčený, že neumíte francouzsky. Ale ocení, když francouzsky pozdravíte a poděkujete. Na venkově také není zjevná migrace (ta se podle všeho soustředí do velkých měst). Pokud je na vsi nebo malém městě někdo tmavší pleti, je to obvykle Francouz už kolikáté generace.
Níže náš itinerář cesty s odkazy na webovky navštívených míst (prolink funguje v kombinaci ctrl + klik na odkaz). Webovky jsou často v cizím jazyce, ale Google dobře překládá.
Mapa cesty s uvedenými body zajímavostí a spaní
Čísla u názvů míst v textu odpovídají číslům v mapě. Mapa se chvilku otevírá - nutno vydržet !
Den 29.6.
Odjezd z domova v pátek v 17:00. Půl nádrže vody, proviant na cca 3 dny (standardně nakupujeme a vaříme z místních zdrojů).
Spíme v Sinsheimu (2) u Auto-moto-technic muzea na parkovišti (skvělá expozice starých automobilů a letadel vč. Tupoleva a Concordu), stojí určitě za prohlídku. https://sinsheim.technik-museum.de/
Den 30.6.
Pokračujeme směr Švýcarsko. Dálniční známka 40 franků, pozor na internet, Švýcarsko nespadá do EU a sazby za data jsou astronomické. Stavíme v Morges (4) u Ženevského jezera. Parkoviště blíže ke hřbitovu na 2 hodiny zdarma. Kousek pěšky podél jezera a super koupání. V marině je možné si dát čerstvé ryby nebo výbornou silnou kávu. Majitelé, starší manželé mluví pouze francouzky, ale jsou milí. Platit lze ve francích nebo to paní briskně přepočte na EURa.
Další zastávka cestou po A41, kousek od Cruseilles stavíme na odpočívadle, krásné místo, stolky, WC, dá se tu i spát (stání max. 24 hodin). Kousek je krásný most Pont Charles - Albert (5) a vedle moderní most Caquot. Pěkná procházka před večeří.
https://fr.wikipedia.org/wiki/Pont_de_la_Caille
Den 1.7.
Pokračujeme v cestě na jih do Haute Rives. Zde stojí Ideal Palace pošťáka Chevala (7). 33 let po práci stavěl na své zahradě palác. Inspiraci bral z pohlednic. Impozantní stavba, inspiroval i světoznámé umělce jako p. Picasso.
https://en.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_Cheval
Městečko také stojí za prohlídku.
St. Reméze - levandulové muzeum (9) a krásná kvetoucí pole levandule, pastva pro oči a balzám pro nos. Hezká expozice a prodejnička. Naučné hřiště pro děti i s včelím úlem, do kterého je vidět, jak včeličky pracují. Nestihli jsme komentovanou prohlídku, ale místo je opravdu krásné.
https://www.museedelalavandeardeche.com/
Míříme k Pont d´Arc (Ardeche) (10). Cestou meruňkové sady. Pont d´Arc je krásné přírodní místo se skalním obloukem. Krásné koupání. V sezóně dost lidí. Ideálně vykoupat se ráno nebo večer, když je klid. Velké parkoviště, kde se dá v pohodě spát. Potkali jsme zde rodinku z Liberce a povídali s irským pánem o cestování. Komentoval můj slovanský přízvuk 😊.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pont_d%27Arc´
Den 2.7.
Ráno koupání v řece, nikde nikdo. Našli jsme na břehu kámen, který zvoní jako zvon. Tak že jede s námi.
Po snídani krátký přesun ke Caverne du Pont D´Arc (11). Přesná kopie pravé jeskyně s pravěkými malbami. Kopie byla vystavena z důvodu zachování původní jeskyně pro výzkum (vědci se totiž poučili z osudu první nalezené pravěké jeskyně Lescaux, která bylo návštěvníky hodně poškozena). Návštěva stojí za to. Pokud se člověk zajímá o historii, tak tady žasne nad schopnostmi pravěkých lidí. Výborná interaktivní výstava.
Parkoviště velkokapacitní, nedá se tu stát přes noc. Pro obytky trochu horší výjezd, ale jinak super.
https://www.cavernedupontdarc.fr/
Zastávka v městečku Vallon (12) na levandulovou zmrzlinu a nákup baget.
Přesun k mostu Pont du Gard (16). Impozantní stavba, římský aquadukt, čistá řeka, skvělé koupání. Na parkovišti se nesmí stát přes noc, přesun na městské parkoviště v městečku Vers-Pont du Gard (17). Zde je stání možné 24 hodin. Je tu klid.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pont_du_Gard
Den 3.7.
Po snídani bereme kola a jedeme k Pont du Gard na kole. Areál kolem pont du Gard je obrovský a zahrnuje i olivové sady a další stromy. Takový obrovský park. Oplocený, ale vstup zdarma. Je to tu jak v Řecku, jen více zelené. Vede sem cyklostezka. Je tu brána, ale je průchozí. U mostu si dáváme kafíčko, koupeme se a jedeme proti proudu řeky po pěkné cestě. Skončili jsme v zahradě soukromého zámku. Tak jsme se zase otočili a jeli pryč. Infocentrum je pěkně udělané a je zde spousta dalších bezva tipů na výlety. Kvetou tu oleandry velké jak obrovské stromy.
U auta vyndáváme stolek a židle a po vzoru místních piknikujeme. K obědu tradiční raclette a brambory. Nikoho to nerozrušuje.
Jedeme do Castillonu (18), hezké, starobylé městečko, dědové hrají pétanque a my fandíme. Kouzelná atmosféra. Nabíráme pitnou vodu (je zdarma u sportovního hřiště), nakupujeme v místní pekárně, skvělé pečivo a legrační pejsek. Taky trhám rozmarýn. Roste tu všude.
https://www.france-voyage.com/tourism/castillon-gard-1426.htm
Večer dojíždíme do Avignonu (19). Zde musíme na stlp. - mezi dvě ramena řeky. Stojí 9 EUR na 18 hodin (hned vedle, blíže k centru, je i camp, ale je dost drahý a my ho nepotřebujeme) a vody za 2,5 EUR je tolik, že naplníme nádrž, všechny nádoby a ještě se vykoupeme u hadice. Trochu legrační akce, ještě, že na nás nikdo nekouká.
Večer na kolech projíždíme město, je hezky osvětlené a zavlažování nás pěkně zalije. Noc klidná, líhnou se cikády, tak ráno vidíme spousty košilek.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Avignon
Den 4.7.
Ráno jdeme ještě jednou do Avignonu, abychom si prohlédli město ve dne. Je hezké. Zrovna se chystá divadelní festival, je vyhlášený. Procházíme zahrady Papežského paláce (20), dovnitř nejdeme, není tam celkem nic. Ze zahrady je krásně vidět na most - je to lepší než jít přímo na něj. V zahradě je pán, co prodává obrázky. Hlídáme si čas, abychom nepřetáhli zaplacené stání na stlp. Procházíme město, pak rychlá polévka a jedeme dál.
Míříme do Gordes (21). Krásné kamenné město na kopci, úžasný výhled, hrad. Zajímavé jsou suché kamenné zídky. Prý tam ale téměř nežijí místní obyvatelé, jedná se spíše o turistickou atrakci. Ale je to hezké.
https://www.avignon-et-provence.com/en/tourism-provence/gordes
Kousek je pak Senanque Abbey (22) - kamenný mužský klášter uprostřed levandulových polí. Jede se sem jednosměrkou, ale to neznamená, že potkáte auto v protisměru J
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_S%C3%A9nanque
Není zde vidět výroba, jen už výsledný prodej výrobků. Hrozně chceme vidět, jak se vyrábí levandulový olej, tak jedeme ještě do levandulového muzea u Cabriéres d´Avignon (23)
https://www.museedelalavande.com/en/
A to je paráda. Jednak je tu celá historie výroby, jednak zajímavé filmy o sklizni levandule a výrobě oleje, a hlavně se dozvídáme jaký rozdíl je mezi lavander (pravá levandule) a lavandin (hybrid). A je tu nádherný parfém, který si samozřejmě opět nekoupím, protože je přeci drahý (jenže můj drahoušek Jaroušek mi ho stejně koupil, přes internet, mají totiž e-shop a vyšel o cca 20 EUR levněji 😊. Já se prostě mám dobře.).
Pokračujeme směrem k Roussillonu (okrové skály), cestou zastávka u Pont Julien (24) (tam je tak málo vody, že ryby chcípají vedrem a nedostatkem kyslíku), je to římský most z roku 3 před n.l.
Stavíme na stlp. v Roussilonu (25) (jinak to nejde - je tu přírodní rezervace), moc pěkné místo, stojí 12 EUR (zase tady mají časová pásma). Voda je vedle na parkovišti u WC. Vyndáváme markýzu, večeříme Camembert s bagetou a růžové víno. Lahoda a pohoda.
https://www.provenceweb.fr/e/vaucluse/roussill/roussill.htm
Den 5.7.
Pěšky krátkou procházkou jdeme do městečka Roussillon (26). A jsou tu trhy. Krásné, živé a velmi bohaté. Koupila jsem papriku tak velkou, že z ní byly dvě večeře. Taky tu byli Calissons (lokální mlska z meruňkových pecek, kandovaných meruněk a melounu), spousta výrobků ze dřeva, kůže, ryby, šunky, sýry, ovoce a zelenina. Obrázky ze sypaného písku jsou skutečně unikátní a krásné, ale příslušně drahé. Krása, vůně a hlavně zážitek. Městečko je malebné, staré domky v různých odstínech okru a kvetoucí keře a muškáty. Pokračujeme do okrových skal po stezce. Je to opravdu krása, okr obarví úplně všechno. Fascinovaně hledím na dvě malé děti, které se po okru klouzají a maminka poklidně přihlíží, držíc další batole. Holčička má místo bílých šatiček něco, co vypadá jako paleta. Přichází otec a jdou na něj mrákoty. Jak mu rozumím 😊. Ještě, že jsou děti omyvatelné.
Skály a slunce vytváří neskutečnou scenérii. Koukáme s bradou u kolen. Návštěva krámku s malířskými pigmenty je už jen třešnička na dortu.
V městečku jsme zapadli do hospůdky Chez Nino, která má sezení ve třech patrech v zahradě. Dáváme si dvě menu, Háňa šokuje obsluhu dotazem na bezmasé jídlo (Francouzi mimo Paříž moc na vegetariánství nevěří 😊). Jídlo je opět skvělé, rajčata a papriky plněné rýží s masem, skvělé saláty, boule za ušima. Krásný kostel (27).
Míříme dál do kaňonu řeky Verdon. Cestou se stavíme na koupání v jezeře Sainte-Croix (28), do kterého ústí řeka Verdon. Je tu možnost si půjčit šlapadla a do ústí zajet. Nevyužíváme to, ale pohled na řeku slibuje další úchvatný zážitek. Voda je opět absolutně čistá a kaňon s příkrými vápencovými stěnami je malebný.
https://www.protravel.cz/destinace/grand-canyon-du-verdon/
Nocujeme u restaurace Les Cavaliers (28) na parkovišti. Smí se tu stát 24 hodin, zdarma. Jedná se o výchozí místo na trip do kaňonu. Cestou byly úchvatné výhledy do kaňonu. Pro řidiče trochu náročné, nikde moc nejsou svodidla a skály jsou opravdu strmé. Chvílemi se mi točila hlava, trochu nešikovné, když člověk řídí 😊.
Den 6.7.
Noc klidná, stojíme tam sami. Ráno doráží pár turistů a vyráží na trip Trail Imbut (28-29). I my brzy vstáváme a v devět už šlapeme. Svačina a dost vody jsou nezbytné, stejně jako opravdu pevné boty a hole. Trip není nic pro padavky. Malé děti do 10 let sem nesmí.
Dokonce jsme viděli jednu rodinku s výbavou na ferraty. Taky bych ji uvítala, zejména při cestě zpět. Nesnáším výšky a mám závratě už na židli 😊. Směrem od restaurace je sestup prudký, ale obousměrný. Hole se hodí. Pak se podél řeky, ale je to pořád horem dolem a krásné. Nebezpečnější místa jsou jištěná kovovým lanem pro držení. Voda ledová a krásně modrá. Dole v Imbutu je kamenná pláž a krásné koupání. Výstup zpět je pouze jednosměrný a je to dost náročné. Stezka je vytesaná do kolmé skály a místy holá (nic pro lidi se závratí). Občas žebříky a kovové lano slouží jako jediné jištění. Bez něj by to vůbec nešlo. Na konci cesty jsme byli opravdu vyčerpaní. Ale opět skvělý zážitek.
https://www.hikideas.co.uk/walk-les-cavaliers-the-imbut-trail-baou-beni-/
Závěrečných 3,5 km po pěkné cestě mezi stromy a divokou levandulí jsou už za odměnu.
U auta jíme a nabíráme síly. Přesun cca 50 km do Salernes. Cestou ještě zastávky na výhledy a focení a nabrání skvělé horské vody.
V Salernes (31) je i stlp. ale je plný. Parkujeme na veřejném parkovišti u říčky La Bresque.
Den 7.7.
Dnes odpočinkový den. Dopadla na nás na všechny únava. Ráno jdeme do městečka Salernes, Háňa spí. Podléháme místnímu koloritu, kupujeme pečivo u pekaře, fotíme se s ním, je u toho legrace. Každý meleme po svém, ale důležité je, že jsme pochopili, že "Kroasóny" jsou horké, právě vyndané z pece a jsou opravdu výborné. Což také standardní znakovou řečí hned sdělujeme milým majitelům. Mají radost a my také. Na náměstí usedáme spolu s místními ke stolečku s kávou a spokojeně snídáme. Obhlížíme malované vývěsní štíty, nakupujeme ovoce a zeleninu a další dobroty. Zbytek dne se koupeme v říčce, je krásně čistá a vápenitá. Máme z ní krásně čisté a jemné vlasy 😊. Ani šampon není třeba. Kolem chodí pejskaři a pejsci se na nás chodí koukat a občas se k nám přidají. Taky pereme, jde to samo v té měkké vodě. Honím taky botu, vydala se po proudu. Místní popeláři nás varují, že camping není povolen. Ale jsou v pohodě a usměvaví. Děkuji a kývám, že rozumím a taky, že pojedeme dál.
Jedeme kousek do Sillans la Cascade (32,33). Hezká procházka k vodopádům. Koupat se tu naštěstí nesmí.
Po prohlídce a krátké procházce jedem zkusit stlp. Děláme servis, je zase zadarmo, ale zase je plno. Parkujeme tedy hned vedle u muzea - bývalé továrně na výrobu Tommets (34) (6boké dlaždice z terakoty). A nejsme jediní. Večer vyrážíme zase do centra, tentokrát na večeři. V restauraci Chez Pépé Thomas majitel nemluví anglicky, ale zase je to pohodář, s Googlem zvládneme přeložit menu a moc si pochutnáváme. Naše Hani ochutnává skvělé růžové víno a je veselá. Hihňáme se ještě v autě. Dýchla na komára a on upadl. Výpary ho složily. 😊
V klidu spíme. Je tu pohoda.
https://www.beyond.fr/villages/salernes.html
Den 8.7.
Ráno vyrážíme na prohlídku muzea Terra Rossa (34).
https://www.terrarossasalernes.fr/english/
V bývalé továrně je vidět celá výroba a je zde také krásná expozice ručně malovaných kachlů a dlaždiček. Krása provensálské keramiky - začínám uvažovat o rekonstrukci kuchyně 😊.
Stíháme nedělní trhy, zase ochutnáváme všechno možné.
Ještě znovu koupání v řece a míříme do městečka Cotignac (35)
Zase jedno malebné a neuvěřitelné městečko. Troglodytické domy v místě kde původně tekla řeka přes skálu. Skvělá pekárna a fajn pekařka. Okukujeme mini zahrádky a typická zastrčená posezení. Všude rozvalené micky.
Míříme do Sv. Antonína. Cestou u Roussetu (36) zkoumáme terakotové skály. Ve Sv. Antonínu jsme chtěli nocovat, ale nějak jsme to minuli, sjezd byl takový zvláštní, asi spíš pro vestavby. Nocujeme na parkovišti v Plan de I´Anchois (37). Okolo krásná příroda, klid a pohoda.
Den 9.7.
Trochu jsme zaspali, po snídani jedeme směr Aix. Je to větší město, hledáme výrobu Calissons - firmu Calissons Leonard Parli (38).
https://www.leonard-parli.com/
Nakonec jsme továrnu našli, vypadá to opuštěně, ale výroba běží, majitel mluví skvěle anglicky, navíc je to šarmantní sympaťák. Junior nás spolu s jednou zaměstnankyní provedou výrobou. Koupili firmu před měsícem a chystají prohlídkový okruh pro zvědavé turisty. Proto je to taková neuspořádané. Ale vůbec to nevadí. Je to ohromně zajímavé, ochutnáváme a je to skutečně zážitek. Nechtěli vstupné (normálně je vstup 8 EUR). Na oplátku nakupujeme Calissonky. Strašně nám to chutná. Je to jiné - něco jako marcipán, ale z jader meruňek a kandovaných meruněk a melounu. Polité cukrovou polevou. Je to místní specialita.
Přesun do oblasti Camarque. Je to rozsáhlá přírodní rezervace tvořená deltou Rhony, ideální pro hnízdění ptáků, atrakcí jsou hejna plameňáků, divocí bílí koně a polodivoký skot. Také je zde těžba soli, pěstuje se zde rýže. Je zařazena do Unesca. Je uchvatná.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Camargue
Přes Rhónu jedeme trajektem (39) do Salin de Giraud, standardní návštěva infocentra a získání informací u Arény (40).
Parkujeme na divoké pláži u moře (43). Je tam už několik obytek. Koupání krásné, voda chladivá. Zůstáváme až do večera. Zákaz parkovat je od 22 hodin do 6 ráno. Pak jedeme zpět do Salin de Giraud. Je tam plno obytek a parkuje se prostě na ulici. Není to problém, všichni jsou potichu, krásně se spí.
https://www.camargue-en-provence.com/salins-de-giraud-a.html
Den 10.7.
Stlp. není fakticky funkční servis. Na náměstíčku je super pekárna a veřejné wc. Tam nacmrndáme vodu a vylijeme záchod. Znovu jedeme k moři, cachtáme se, ale jen chvilku. Fouká vítr a písek normálně štípe. Balíme se a jedeme do Abbaye Mont Majour (45). Je to zajímavé polorozbořené opatství. Vstup 12 EUR.
https://www.abbaye-montmajour.fr/
Pak jedeme do Arles (46). Na břehu Rhony je stlp. (46) zdarma a servis také zdarma, resp. pitná voda za dvě EURa, ale je k tomu jen jedno městské potrubí, tak bereme vodu obyčejnou. Stojí nás tam asi deset. Arles je nádherné historické město, spousta zajímavých staveb (Arena, Amfiteatr, Obelisk, katedrála sv. Trofana), takové ty kamenné uličky, malebná Rhona, zde opravdu mohutná, Van Goghovo město (namaloval zde cca 300 obrazů při ročním pobytu). Večer krásně vše nasvícené. A hraje se o postup Francie do finále na mistroství světa. Atmosféra skvělá, hospody narvané. Oslavy pak bujaré.
https://www.radynacestu.cz/magazin/arles/
Den 11.7.
Míříme k moři do Saintes Marines de la Mer.
https://www.radynacestu.cz/magazin/saintes-maries-de-la-mer/
Sháníme nějakou snídani a hlad je děsný.
Nakonec jsme se najedli a jdeme do Ornitologického parku Pont de Gau (47).
https://www.parcornithologique.com/
To je super zážitek a krásné procházka. Určitě to stojí za to. Takových ptáků, koní jsme snad neviděli.
Odpoledne se vracíme do Saintes Marines de la Mer (48), je tam parkoviště pro obytky, jen denní a zdarma. Na noc chtějí, aby se člověk přesunul do kempu (je kousek, ale nejeli jsme tam).
Odpoledne se koupeme v moři. Příjemně osvěžující. Krásná zátoka. Kolem páté si jdeme prohlédnout město, ochutnali jsme místní rýži - 3 druhy. Je výborná a také jejich sůl je super na steaky. Jinak je to taková turistická komerce. Ale městečko pěkné a suvenýry jsou vesměs jedlé - bylinky, rýže, olej, sůl, víno. Samé dobroty.
Míříme k Vergéze, vede tudy nová železnice, chceme vidět TGW (49). Máme zjištěné i odjezdy, ale nějak to neklape. Jede náklaďák. Sotva se vleče 😊.
Vaříme Raclette a brambory na loupačku, v poklidu balíme a že pojedeme. Standardně kontrola zavřených šuplíků, oken a v ten moment profrčel jako blesk vlak TGW. Sláva viděli jsme ho. Nevyfotili 😊.
Přesun už za tmy ke Canal Philippe Lamour (50), parkujeme na boční cestě u zahrad a spíme. Hezké místo a klid. Ráno projede majitel zahrady, ale nic se nediví a nic neříká.
· Den 12.7.
Při snídani najednou vidíme TGW několikrát 😊
Pak míříme směr Millau, oblast Aveyron. Projíždíme parkem Cévenes. Je to úchvatné údolí s bývalou železnicí, tak že míjíme dost různých železničních mostů, stezek, které vedou po bývalých kolejích. Dalo by se tu chodit celý týden. Zastavujeme v Bez Et Esparon (51). Zde je most a tunel, hned vedle je odpočívadlo, kde se dá parkovat a jít na procházku.
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_C%C3%A9vennes
V Arre děláme servis, je tam takový stlp. Pro cca 2 auta a servisní kiosek (za 2 EUR 100 l vody). Je tam taky pekárna.
Zastavujeme v Les Canoles (52) - jsou zde velmi zajímavé skalní útvary a camping. Vypadá to, že camping je přímo v rezervaci s útvary a asi by se tu mělo platit za prohlídku, ale nikde nic napsáno. Jen trochu rozmrzelý pán, ale nějak jsme se nedokázali domluvit. On ani slovo anglicky, my ani slovo francouzsky. Snažili jsme se obě strany, ale nakonec mávl rukou a šel pryč. My také. Nechtěli jsme ho zbytečně zlobit. Později jsme se dočetli, že pozemky se skalami patří farmáři a opravdu v té oblasti provozuje camp. Asi myslel, že tam zůstaneme.
Pokračujeme do La Cavalerie (53). Jedná se o historické městečko, původní sídlo Templářů. Jsou zde krásně zachovalé kamenné domy, kostel a celé historické centrum obehnané hradbami, po kterých se dá chodit. Také tu mají skvělou palačinkárnu.
Po pár km dorážíme k mostu Millau (55) - nejvyššímu mostu v Evropě. Neskutečná, impozatní a nádherná stavba. U mostu je vybudované infocentrum EXPO ze starého statku, expozice o stavbě mostu, zázemí pro návštěvníky, WC, restaurace, parkoviště. Krásná parková úprava a stlp. Je zde vyhlídkové místo na most (56, 68) a také nádherný výhled do údolí a na město Millau. Zůstáváme přes noc, most je krásně nasvícen. Večeříme venku u auta a kocháme se výhledy.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Viadukt_Millau
· Den 13.7.
Po snídani si prohlížíme EXPO (povídání a fotky ze stavby mostu), film o stavbě mostu, skutečné mraveniště v průhledném boxu, kde je vidět, jak to uvnitř funguje. Velmi zajímavé.
Je tu možné nakoupit lokální produkty, ale je to zbytečně drahé. Je možné si prohlédnout velkoformátové fotografie dalších zajímavých míst v oblasti Veyron - dobré tipy na další výlety.
Jedeme na nákup do Millau a pak do Maison Des Vautors (57). Toto je oblast kde se podařilo obnovit populaci supů, mají zde ideální podmínky. Je tu muzeum a pozorovací ornitologická stanice, kde je mnoho dalekohledů a ornitologové vysvětlují a ukazují zajímavé záběry. Také je komentované promítání o vývoji supa od vajíčka pod dospělost i s náhledem webkamerami do hnízda (byly Aj titulky, ale bylo srozumitelné i bez jazykových znalostí, bylo dělané pro děti a bylo moc pěkné). Strávili jsme zde několik hodin, pak na parkovišti jsme i poobědvali, dost Francouzů zde piknikovala. Pozorovali jsme supi - velký zážitek.
https://fr.wikipedia.org/wiki/Maison_des_vautours
Odpoledne přesun k jeskyni Aven Armand (59) - unikátní krápníková jeskyně. Stíháme poslední prohlídku i kafíčko. Jeskyně jsou skutečně krásné, talíře, záclony, anglická slanina, průvodní slovo od Julese Vernea. Světelná show je zajímavá, ale my jsme spíš na přírodní projevy. Ale je to jinak fakt pěkné.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aven_Armand
Parkujeme u řeky Tarn (60), kousek od kostela a hřbitova, koupeme se v řece (díky vápenci není potřeba ani mýdlo) a pak se přesouváme dál, protože u hřbitova je zákaz nocování (i když jedna posádka zde zůstává, ale nechceme riskovat). Spíme u řeky u půjčovny lodí v La Rozier (61) (malá vesnice podél řeky). Večer hraje hudba, chvíli posloucháme, ale jsme tak strašně unavení z cestování, že se potřebujeme vyspat, odjíždíme v jednu v noci zpátky k Maison Des Vautors (57, 62) na parkoviště, kde v klidu usínáme a spíme skoro do deseti hodin. Je tam ještě další obytka. Žádný problém s nocováním.
· Den 14.7.
Ráno prší a tak se trochu povalujeme, pomalu snídáme, dopisujeme deníček. Volně přejdeme k vaření oběda a pak malá procházka s pozorováním supů. Pak přesun do oblasti Chaos - Montepelier - Le Vieux (63) - obrovská obdoba našich Prachovských skal.
https://www.montpellierlevieux.com/
U vjezdu do oblasti je brána, kde se platí vstup. Pak se pokračuje na parkoviště, obytky mají samostatné parkoviště a dá se tam stát bez problémů. Nic dalšího se už neplatí. Krásný výhled. Je zde infocentrum, kde je k dispozici mapka s několika značenými okruhy. Není to extra náročný terén, ale chce to pevné boty (na žabky to tedy není). Nachodili jsme cca 5 km, ale je tam převýšení až 500m. Cestou jsou k vidění neuvěřitelné skalní útvary. Hádáme názvy a celkem se trefujeme. Fajn je, že se jde dost pod stromy, tak že i vedro je snesitelné. Jsou zde krásné výhledy do údolí a na skalní útvary. Přicházíme k autu skoro za tmy. Večer v dálce bouřka a blesky. Pěkné divadlo, takto na dálku. Nocujeme zde tři auta. V noci dorazila bouřka k nám. Rány jak z děla a jeden blesk za druhým. Dumáme, zda se může stát, že blesk uhodí do auta.
· Den 15.7.
Ráno vylezlo slunce J. Po snídani pokračujeme do Millau. Cestou starobylá kamenná vesničkaLonguiers (64) a ovečky. Velmi původní kamenné domy a pasáčci a pastevečtí psi v akci.
V Millau jedeme na stlp., ale je potřeba parkovací pass, který nemáme. Park4night nás vede k řece na parkoviště, ale je tam už závora ve výšce 2,1m. U popelnic ale je místo vedle expedičního vozu. Prohlídka města poměrně krátká s ohledem na vedro, hospody zavírají (je 14:00 hodin) a chystají se na večerní finále MS ve fotbale J. U řeky je živo a příjemně.
Cca 9 km od Millau je troglodytická vesnička Peyre (66) i s kostelem - vše vtesané do skály. Prohlídka procházkou, nákup marmelády (peníze se hází do schránky na poštu).
https://www.plusbeauxvillagesdefrance-aveyron.com/en/peyre/index.php
K večeru návrat k řece a už sledujeme fotbal. A je veselo. Francie vyhrála a ve městě se oslavuje. Na noc se přesouváme opět k mostu Millau ( na parkoviště, kde jsme už jednou byli a opět se tu pohodově a klidně spí (56,68). Most krásně svítí.
· Den 16.7.
Podle předpovědi prší. Nevadí, dnes přesun do Laguiole. Kvůli sýru a výrobě nožů.
Cestou malá zastávka v Espalionu (68) - pěkný most, kostel a muzeum skafandrů. A výborná pekárna.
https://www.francethisway.com/places/espalion.php
Laguiol (70,71,72) - parkuje se přímo na náměstí, jsou zde i vyhrazená místa pro obytky (jinak stání je také možné kousíček od centra, kde se běžně konají trhy). Parkování bylo zdarma. Kousek je zelenina, pekárna, ale hlavně nožířství. Těch je zde mnoho. V podstatě jsou zde hlavně krámky s noži a dílnami, kde se vyrábí. Nože jsou krásné a některé velmi drahé (cca 134 až 500 EUR, ale prý jsou i dražší - v trezoru).
Za prohlídku rozhodně stojí továrna na výrobu výborného sýru z kravského mléka. Sýr je možno použít čerstvý, tzv. Tome na místní typické jídlo L´aligot (brambory, sýr, česnek) nebo různě dlouho zralý (nejvíc nám chutnal 10M). Prohlídka výroby je zdarma i s ochutnávkou a je moc zajímavá. Pak je možné nakoupit produkty. Sýry jsou opravdu výborné. Aby ne, odebírají mléko pouze od chovatelů, se spokojenými kravičkami. Rozsáhlé pastviny a péče jak o modelky. Včetně drbacích kartáčů - J.
Velmi zajímavý obchod s domácími potřebami - věcí, že nám oči přecházely. Úplný ráj pro hospodyňky.
V městečku je i veřejná prádelna (7 EUR) a u obchoďáku i veřejná pračka (4 EUR).
Aubrac (73) - zastávka v poutním místě na cestě do Santiage de Compostela.
https://en.wikipedia.org/wiki/Aubrac
Je tam zbytek původního kláštera, místo krásné a téměř posvátné. Dá se zde krásně parkovat i nocovat zdarma. Dali bychom si večeři, ale nějak nám není jasný místní systém a není se jak a koho zeptat. Tak si to procházíme a pokračujeme do Nasbinalu. Cestou rozsáhlé pastviny a naprosto spokojené kravičky. Žvýkají a koukají, sem tam zabučí. Prostě pohoda.
V Nasbinalu parkujeme na parkovišti za poliklinikou. Stojíme tu za chvíli tři a je tu klid.
· Den 17.7.
Nasbinals (74) - malá vesnička uprostřed pastvin, krásný kostel, skvělá tradiční pekárna (vlastní rodina po několik generací (staré fotografie ukazují podobu jednotlivých členů rodiny), dokonalé borůvkové šneky a naproti v hotelu na terase k tomu káva. A svítí slunce. Dokonalá idylka.Prima infocentrum, mapky a velmi ochotní lidé, kteří se i s námi domluvili francouzsky a pěkně navigovali.
Cca 10 km okruh mezi pastvinami k vodopádům Cascade du Déroc (76).
https://www.aubrac.com/cascade-du-deroc/
Oblast je malebná, kamenné zídky a cesty lemující pastviny, spokojené kravičky. Vodopády jsou pěkné i přes malé množství vody. Dá se to obejít a podívat dolů. Míjíme opět krásný most - římský Pont de Merchastel (77).
Cestou je sem tam hospůdka, ale klasicky je zavřeno mimo čas oběda a večeře. Svačina tedy nutná J.
Večer přejezd k mostu GARABIT (78).
https://cs.wikipedia.org/wiki/Viadukt_Garabit
Dá se stát na obou stranách mostu a je to zážitek. Most je prostě krásný. A v noci nasvícený tak, že oči přecházejí. Kdo ho neviděl v noci, jako kdyby tam nebyl. Je zde i hotel a restaurace. Pořádají se zde pod mostem plavby. Nevyužili jsme, ale kochali se při západu slunce, v noci i ráno.
· Den 18.7.
Po snídani a kávě frčíme Pariou et Puy de Dóme (79, 80).
Oblast vyhaslých vulkánů. Zelené kužely s kráktery. Jsme už unavení a vedra pořád pokračují. Zastavujeme na velkém parkovišti (obytky jsou samozřejmě až vzadu). A jdeme na zubačku. Být chladněji a více energie, tak to vyšlápneme, ale na konci dovolené jsme rádi, že se vezeme. Kocháme se a je tu opravdu krásně.
Zajímavý římský chrám, který je postupně obnovován, spousta paraglidistů jak barevní motýli lítají nad hlavami. Výhledy daleko do kraje. Kafe slušné a za málo peněz.
Na parkovišti ještě dáváme oběd a vyrážíme už domů.
Spíme za Lyonem na parkovišti nějaké továrny a vedle sportovišť. Ráno nás budí, které odjíždějí na výlet.
· Den 19.7.
Cestou projíždíme oblastí rybníků (84,85) (meliorované bažiny), kde si lze dát místní pochoutku žabí stehýnka. Také je tu neskutečné množství čápů. Ale už musíme jet, tak příště. Dovolená končí. Cestou znovu koupel v Ženevském jezeře v Morges (90), kafe u rybářů, spíme za Sinsheimem v Unterppachu fotbalového hřiště (91).
· Den 20.7.
Dojezd domů ve 13:30.
Dovětek
20.10.18 jsme obdrželi dopis ze Švýcarska od policie. Pokuta 60 CHF za překročení rychlosti o 7 km na 80. Tolerance do 5 km. No i to se stává.
Rekapitulace pro zajímavost
- Nafta 14000,-
- Dálnice 1794,- (hlavně švýcarská, tam to moc jinak nejde)
- Vstupy 6000,- (naše zvídavost je opravdu drahý koníček )
- Jídlo 9300,- (vařím z místních surovin a hodně ochutnáváme místní speciality)
- Spaní 611,- (poplatky za Stlp. a parkoviště)
- Dárky a mlsky 4182,- (sýry, vína, rýže, koření, obrázky)
- Pokuta 1320,-
Celkem cca 37 tis. Kč za 3 osoby a k tomu všechny mlsné a zvídavé